Řidičský průkaz skupiny D: vstupenka za volant autobusu
Základem pro každého řidiče autobusu je řidičské oprávnění skupiny D. To opravňuje k řízení vozidel pro přepravu více než 8 osob (tedy většiny autobusů). K získání „déčka“ musíte nejprve vlastnit řidičský průkaz skupiny B (osobní auto) a dosáhnout věku alespoň 21 let. Výcvik probíhá v autoškole – čeká vás teorie i jízdy s autobusem a na závěr přísná zkouška zaměřená na bezpečné řízení velkého vozidla. Řízení autobusu je totiž velká zodpovědnost, a tak se klade důraz na důkladnou přípravu řidiče. Mnoho šoférů si dělá autobusový řidičák až po zkušenostech s nákladním autem (skupina C), i když to není formální podmínkou.
Profesní průkaz: když řidičák nestačí
Ani se samotným řidičákem D nemůžete hned vozit cestující. Potřebujete ještě profesní způsobilost řidiče, často přezdívanou profesní průkaz nebo lidově „profesák“. Jde o zvláštní kvalifikaci, bez které v ČR (a celé EU) nesmíte řídit autobus ani nákladní auto jako řidič z povolání. Získáte ji absolvováním vstupního školení (v řádu desítek hodin navíc) a závěrečným testem odborné způsobilosti. Teprve pak obdržíte průkaz profesní způsobilosti řidiče, který vám umožní legálně vykonávat práci řidiče autobusu. Platnost tohoto průkazu je 5 let – po uplynutí této doby ho musíte prodloužit (k tomu slouží průběžná školení, o kterých ještě bude řeč).
Zdravotní prohlídky a psychotesty: řidič musí být fit
K řízení autobusu nestačí být jen vyježděný – musíte být také zdravotně a psychicky způsobilí. Každý budoucí řidič autobusu proto absolvuje lékařskou prohlídku, kde se ověří jeho zdravotní stav (zejména zrak, sluch, pohybový aparát a další důležité aspekty). Dále je povinné dopravně-psychologické vyšetření, známé jako psychotesty. U něj psycholog prověří například vaše reflexy, schopnost soustředění, rozhodování a odolnost vůči stresu – zkrátka zda máte pro řízení autobusu správné mentální nastavení.
Tyto prohlídky navíc nejsou jednorázové. Profesionální řidiči musí chodit k lékaři pravidelně každé 2 roky (po 50. roce věku dokonce každý rok), aby si ověřili, že jsou stále zdravotně v pořádku. A psychotesty si zákon vyžádá znovu v 50 letech a následně každých 5 let. Díky tomu mají dopravci jistotu, že jejich řidiči jsou po zdravotní i psychické stránce stále fit a schopni bezpečně vozit pasažéry.
Průběžné vzdělávání: řidič se učí celý život
Tím ale vzdělávání řidiče nekončí – právě naopak. Každý profesionální řidič autobusu si musí průběžně obnovovat své znalosti a dovednosti. Zákon ukládá absolvovat tzv. pravidelné školení řidičů v rozsahu 35 hodin každých 5 let. Praxe většinou vypadá tak, že řidiči navštěvují školení každý rok (například 7 hodin ročně), aby si potřebných 35 hodin postupně splnili a stále byli „v obraze“.
Co se na takovém školení probírá? Typicky například:
-
nové předpisy: seznámení s aktuálními změnami dopravních pravidel a vyhlášek
-
bezpečnost: nácvik řešení krizových situací a připomenutí zásad bezpečné jízdy
-
technické novinky: představení moderních technologií a vybavení autobusů (např. asistenční systémy řízení, digitální tachografy)
-
příklady z praxe: konkrétní řešení situací v provozu konkrétního dopravce
-
první pomoc: opakování postupů při poskytování první pomoci cestujícím.
Pravidelná školení tak pomáhají řidičům nezakrnět a udržovat si profesionální úroveň. A přesně to je i případ našich řidičů. Každý rok pořádáme pravidelná školení, která zajistí, že naši řidiči jsou nejen technicky zdatní, ale také dobře připraveni na všechny situace, které mohou na silnicích nastat. A právě včera proběhlo jedno z těchto školení, které našim řidičům pomůže nejen zůstat v kondici, ale přinést jim i nové informace a zkušenosti pro jejich práci.