Jak jste se dostala k úklidu autobusů, dodávek, kanceláří a dílny?
Úplně náhodou, přes kamarádku, která ve StiBusu pracovala. Tak začala moje cesta za čistými autobusy.
Co vás na úklidu autobusů baví nejvíc?
To, že takovou práci jen tak někdo nemá. Uklízet autobus prostě není jako vysát obývák – je to trochu jiné dobrodružství.
Jednou za čtrnáct dní provádíte úklid „na mokro“. Co všechno obnáší?
Nejprve dostanu od šéfa instrukce, který autobus to bude a na co se zaměřit. Pak už přicházím já. S tepovačem čistím sedačky, myju okna, palubní desku, všechny lišty, dveře, tyče, úchyty – prostě odshora dolů. Nakonec přijde na řadu podlaha. Je to důkladná práce, ale stojí to za to, když autobus září čistotou.
Doma máte zvířat jako na farmě. Povězte nám o nich víc!
Ono těch zvířat zase tolik není. Navíc hlavně můj přítel se o ně stará, já jsem spíš občasná pomocná síla. Máme tři voly, dva z nich učíme tahat dřevo v lese na těžko dostupných místech. Když zbude čas, možná je využijeme i na orbu brambor. S traktorem je ale všechno snazší a rychlejší, práce se zvířaty vyžaduje spoustu času a síly, což si dneska může málokdo dovolit. Kromě volů máme ještě krávu a jalovici – obě čekají telátka, takže bude veselo. Pořídili jsme taky pár šumavských ovcí. Starší koně se pasou na pozemku a užívají si klidu. A dva psi, kočka a slepice prostě k domu patří.
Věnujete se pěší turistice. Co vás na ní baví?
Turistika je pro mě aktivní odpočinek. Seberu psy a vyrazíme na několik hodin poznávat nová místa, kochat se přírodou a pozorovat, jak se mění světlo. Je to něco, co mě nikdy neomrzí.
Co pro vás znamená být v přírodě? A jak vám zvířata „dobíjí baterky“?
Být v přírodě znamená klid, relax, takový návrat k přirozenosti. A zvířata? To je radost. Jsou jako malé děti – chvíli neposedí a stačí je chvíli pozorovat, aby vám bylo líp.
Když máte chvíli volna, co děláte, abyste si pořádně odpočinula?
Neumím moc odpočívat. Ale když už, jedu se psy do hor. V zimě, když je dlouho tma, raději čtu.
Prý jste se inspirovala sortimentem ITS železářství a vyrábíte si doma postroje. Jak to je?
ITS železářství je skvělé místo – najdete tam všechno, co potřebujete. Když sháníme něco ke zvířatům, vždy nám tam vyjdou vstříc. Co se postrojů týče, ty dělá hlavně přítel. Já jen dodávám, co je třeba.
Jak se vám pracuje ve StiBusu?
Báječně. Mám skvělého šéfa, který je opravdu lidský. Vždycky si vyjdeme vstříc a na všem se domluvíme. I kolegové, které potkávám, jsou fajn.
Adéla Koudelná je živým důkazem toho, že když něco děláte srdcem, je to znát. Ať už pečuje o čistotu autobusů, nebo o zvířata na pastvině, vždy za ní zůstává kus poctivé práce. Na fotografii můžete vidět Adélu s jejím opeřeným parťákem, papouškem Oskarem, který je stejně zvídavý a energický jako ona sama.