Hasicí přístroje sice nemají v každém typu vozidla úplně stejné umístění, ale vždy jsou snadno dostupné. Často se nacházejí pod sedadly cestujících, kde je k nim v případě potřeby rychlý přístup. V malých autobusech StiBusu je umístěn jeden hasicí přístroj, ve standardních autobusech jsou dva, aby byla zajištěna maximální bezpečnost. Každý hasicí přístroj u nás prochází pravidelnými revizemi (minimálně jednou ročně podle předpisů) a je vždy v plně funkčním stavu. Bezpečnost je pro nás na prvním místě, a proto dbáme na to, aby byl hasicí přístroj připraven na každou nepředvídanou situaci.
Hasicí přístroje mají dlouhou historii a prošly fascinujícím vývojem. První přenosné hasicí zařízení vynalezl anglický chemik Ambrose Godfrey v roce 1723, kdy vytvořil sud s náloží střelného prachu, který po explozi rozprášil roztok k hašení ohně. Tento zjednodušený způsob však neunikl problémům – hrozilo, že by výbuch mohl způsobit ještě větší škody. Ve 30. letech 19. století se však objevily moderní verze, které umožňovaly cílený zásah na plameny bez výbuchu. Dnes už má každé větší vozidlo nebo budova povinnost mít v rámci požární bezpečnosti funkční hasicí přístroj.
Každý požár potřebuje tři věci: palivo, kyslík a dostatek tepla. Pokud jednu z těchto složek odstraníme, oheň zhasne. A přesně na tomto principu fungují všechny hasicí přístroje – snaží se buď ochladit hořící materiál, nebo zabránit přístupu kyslíku. K tomu využívají různé hasicí látky, které se liší podle typu požáru. Hasicí přístroje se dělí na několik typů a tříd podle druhu požáru, který dokážou efektivně uhasit. Vodní hasicí přístroje jsou nejběžnější a hodí se pro požáry pevných materiálů, jako jsou dřevo nebo papír. Pěnové hasicí přístroje jsou ideální na hořlavé kapaliny, jako je benzín nebo nafta. Práškové hasicí přístroje jsou univerzální a zvládnou většinu požárů, včetně těch způsobených oleji, plasty nebo elektrickými zařízeními. V autobusech StiBusu najdete především práškový hasicí přístroj typu ABC, který si poradí s většinou požárů – ať už jde o hořící plast, olej nebo motor, tak i elektrické zařízení.
Naštěstí jsou požáry v autobusech poměrně vzácné. Moderní vozidla jsou dobře navržena a udržována, aby se minimalizovala rizika. Kdyby ale přece jen došlo k nějakému požáru, víme, že rychlý zásah je klíčový. Naši řidiči jsou školeni, aby věděli, jak hasicí přístroj včas a správně použít. Pokud dojde k zahoření, okamžitě zastaví vozidlo a pokusí se požár uhasit dříve, než se rozšíří. Ať už se jedná o problém s motorem, nebo o nehody, kde může vzniknout oheň, hasicí přístroj v autobuse je nejen zárukou naší připravenosti, ale nikdy nevíme, kdy bude potřeba na cestách pomoci ostatním – a k tomu může pomoci nejen hasicí přístroj, ale třeba také lékárnička, která je součástí výbavy každého vozu.
